Rok s Fujinou

Uteklo to ani nevím jak, ale už je to něco málo přes rok, co jsem si pořídil Fujifilm X-T3. Jak se mi s „Fujinou“ fotí a jak jsem po roce spokojen?

To vše se dozvíte v tomto blogu!

Během minulého roku jsem začal přemýšlet o pořízení nového fotoaparátu. Přes 5 let jsem používal APS-C zrcadlovku od Nikonu. „Volba je jasná!“ říkal jsem si. Už nikdy nechci APScčko a pořídím si nějaký Full-frame. Dlouho jsem přemýšlel o Nikonu Z6 nebo Sony A7R III. Pak mi ale kamarád říká: „A na Fuji si nekoukal?“ A bylo to tady. Asi týdenní dilema, co vlastně chci. Hlavně, že jsem chtěl přeci Full-frame. Jenže X-T3 se mi zalíbila na první pohled. Ve stříbrné barvě se odlišuje od ostatních bezzrcadlovek a to se mi líbilo.

Čtu si tedy několik recenzí a nestačím se divit. Kromě výdrže baterie to není vůbec špatné. Jelikož nejvíce fotím krajinu, zajímal mě názor některých krajinářských fotografů. Zadávám do YouTube „Landscape Photography with Fujifilm X-T3“ a docela mě překvapilo, kolik fotografů využívá X-T3 na focení krajiny. Vždyť je to přece APS-C. V tu dobu ještě nevím co je zač tzv. X-Trans senzor. Teď se sám sobě směji. Mám tedy jasno. Beru Fuji!

Spousta „hejblátek“

X-T3 je fakt krásná. A ještě krásnější je, když ji držíte v ruce. Já zvolil stříbrnou barvu. Ptáte se proč? Protože je více retro! A retro styl mám rád. Oproti ostatním bezzrcadlovkám má ale jednu výhodu. Tou výhodou myslím ovládací prvky. Na horní straně nalezneme hned 3 středně velká „točítka“. Slouží hlavně ke změně expozičních parametrů. To je citlivost ISO, clonové číslo a expoziční čas. Tyto, jak já říkám „hejblátka“, se dobře ovládají. A to i přes to, že mám celkem velké prsty. Na ostatních fotoaparátech se tyto hodnoty nastavují různými posuvníky, tlačítky apod. Zde přesně víte, co k čemu slouží. A vypadá to dobře! Na zadní straně pak nalezneme výklopný displej, joystick a běžná ovládací tlačítka. Nad displejem nalezneme elektronický hledáček, na který jsem si ze zrcadlovky chvíli zvykal, ale teď už stejně většinou v 90% používám live view. Ještě doplním, že z boku jsou 2 sloty pro paměťové karty. Takže když jednu zaplníte, fotografie se automaticky nahrají na druhou. Tedy pokud jí tam máte. A aby z toho nebyla recenze, pojďme se podívat jak si X-T3 vede v praxi.

Šumava, Tenerife a Dolomity

Za poslední rok jsem s X-T3 stihl 3 fotoexpedice, o kterých se více rozepíši v dalších blozích. Nejdříve přišla na řadu Šumava. Na podzim jsem nejvíce využíval Fujinu s objektivem Fujifilm XF 16mm f1,4. Tuto kombinaci jsem si velmi oblíbil a používám ji dodnes. V zimě přišla na řadu kombinace se širokoúhlým objektivem Fujifilm XF 10-24 mk2, o kterém jsem již psal uživatelskou recenzi zde na mém blogu. Ovládání X-T3 v terénu je velmi intuitivní. Před prvním focením jsem samozřejmě ani neotevřel manuál, takže jsem při východu slunce neměl ani nastavený expoziční BKT. Chyba? Celkem mě překvapil dynamický rozsah a výsledek posuďte sami. Jedná se o panorama v protisvětle bez použití expozičního bracketingu. Šumavu mám, jak se říká, hned za barákem. Proto jsem zde minulý podzim trávil většinu svého času. Na jaře následovala fotoexpedice zaměřená na focení noční oblohy na Kanárských ostrovech. A to konkrétně na ostrově Tenerife. Jak si Fujina vedla? Trošku mě zarazilo šumění na displeji při manuálním ostření na hvězdy, ale už jsem si na to zvykl. Teď už umím ovládat X-T3 i se zavřenýma očima. V národním parku Teide je vážně velká tma! V létě jsem stihl 5-denní výlet do Dolomit. Počasí nejdříve moc nepřálo, ale pár fotek se mi povedlo pořídit. O všech těchto cestách napíši samostatné blogy. Máte se na co těšit!Zde je výběr několika fotek z mých cest.

Kašperk při západu slunce

Šumavská voda

Mléčná dráha na Tenerife

Jak jsem s X-T3 spokojen?

Po roce intenzivního používání Fujifilm X-T3 rozhodně měnit nebudu. Troufám si říci, že mi přirostla k srdci. Vážně! Znovu musím vyzdvihnout vzhled a odolnost. Několikrát jsem ji testoval v -15°C na Šumavě. Na Tenerife si skvěle poradila i ve vysokohorské poušti, kde občas foukal i dost silný vítr. Písek jsem dostával pryč akorát z objektivu. Na nastavení v menu jsem si chvíli zvykal, ale po roce už přesně vím, kde co má své místo. Ovládání přes aplikaci v telefonu občas pokulhává, ale já tuto funkci stejně moc nevyužívám. Občas mě chvíli zamrzí, že jsem nepořídil rovnou X-T4, kvůli větší kapacitě baterie. Ale vše má své mouchy. Jak jsem již říkal, ovládání je velmi intuitivní a díky většímu množství voličů i rychlé. Kvůli mým větším prstům se mi X-T3 zezačátku nedržela zrovna dobře. To ale vyřešil nákup L-platu, díky kterému je problém vyřešen. Tento blog dopisuji těsně před cestou do podzimních Dolomit a už se nemohu dočkat až společně s X-T3 zase něco nafotíme.

A poslední věta na závěr? Fujifilm X-T3 má duši a proto jí mám rád!